5.4. Podkovářská diagnostika - Vyšetření digitálním balančním přístrojem podle Dr. Castelijnse, Autor: Ing. Jindřich Vinčálek
Z podkovářského hlediska je velmi důležitým vyšetřením test digitálním balančním přístrojem. Autorem tohoto přístroje a metody vyšetření je Dr. Hans Castelijns, který vycházel z tzv. deskové zkoušky. Je to metoda, která může podkováři i veterináři přinést mnoho informací o stavu kloubů i měkkých tkání distální části končetiny. Balanční přístroj se skládá z kruhové otočné desky se zkosenou boční hranou, která umožňuje překlápění této desky do stran. Na otočný kruh desky je napojena páka na jejímž konci je úhloměr spojený s vodováhou. Tímto přístrojem vyšetřujeme především přední končetiny, omezeně i zadní. Díky otočné desce můžeme na končetině měřit úrovně extenzí do všech stran.
Obr.č.1: Digitální balanční přístroj Dr. Hanse Castelijnse
Obr.č. 2: Detail kruhové otočné desky
Obr.č. 3: Detail konce páky s úhloměrem a vodováhou
Základní vyšetření je dorzální (přední) extenze. Vyšetřovanou nohu koně postavíme na otočnou desku a druhou držíme volně zdviženou. Páku s úhloměrem natočíme na dorzální stranu končetiny a pomalu ji zvedáme. Úroveň dorzální extenze u zdravého koně je 30°- 45° bez bolestivé reakce. Úroveň extenze měříme v okamžiku pozvednutí patek kopyta nebo ramen podkovy od otočné desky nebo při první bolestivé reakci koně. U koní bez bolestivých reakcí je zbytečné provádět extenzi přes 40°. Dorzální extenzí prověřujeme zdravotní stav kopytního kloubu, střelkové kosti, hlubokého ohybače a částečně i kolaterálních vazů střelkové kosti.
Další možností vyšetření digitálním balančním přístrojem je palmární (zadní) extenze. U končetiny stojící na balanční desce otočíme extenzní páku směrem dozadu a jejím zdvižením můžeme ověřit zdravotní stav závěsného aparátu spěnky, především mezikostního svalu a jeho větví, palmárních sezamských vazů spěnky a povrchového ohybače. Při měření palmární extenze sledujeme především velikost úhlu, který by měl dosahovat u zdravé končetiny 15°- 25° bez bolestivé reakce. Bolestivost zkoušky při menším úhlu vypovídá o rozsahu poškození závěsného aparátu spěnky.
Za pomoci otočné desky můžeme elevací páky (zvedáním) v lateromediálním (příčném) směru vyšetřit poškození kolaterálních vazů kloubů prstu, zejména kopytního kloubu. Bolestivá reakce může vzniknout rovněž při poškození protilehlé větve mezikostního svalu nebo kolaterálního vazu střelkové kosti.
Extenzní páku otočíme nejprve do laterálního (vnějšího) směru vyšetřované končetiny a její elevací napínáme měkké struktury na mediální (vnitřní) straně končetiny. Páku zvedáme až do okamžiku, kdy se vnitřní nosný okraj kopyta nebo podkovy začne zvedat od plochy otočné desky. V tomto okamžiku vyrovnáme rameno úhloměru a odečítáme naměřený úhel. Stejný postup opakujeme s pákou v poloze na mediální (vnitřní) straně končetiny. Pokud kůň projevuje při elevacích bolestivé reakce, měříme velikost úhlu v okamžiku jejího vzniku. Optimální úhel extenze bez bolestivých reakcí je na mediální straně 18°- 19° a na laterální straně 19°- 20°. Naměřené úhly menší než 18° a rozdíl v úhlech mezi oběma stranami větší než 5° vypovídají o špatné lateromediální rovnováze končetiny a možnosti poškození kloubních nebo vazivových struktur.
