Dalším vyšetřením, v řadě případů velmi důležitým pro podkováře, je RTG vyšetření. Kvalitní RTG snímek odhalí na končetině mnoho detailů, které slouží k dalšímu upřesnění diagnózy. Čtení RTG snímků rovněž vyžaduje bohaté rentgenologické zkušenosti nejen u veterinářů ale i u podkovářů specialistů.

 

Protože žádná vzdělávací organizace pro podkováře dosud nedisponuje rentgenologickým zařízením, je nezbytná vzájemná spolupráce podkovářů s veterináři. Podkováři specialisté se musí naučit vidět na RTG snímcích poškození kostního podkladu končetin a anomálie v jejich postavení. Nejdůležitější projekce pro podkováře jsou ty, ze kterých mohou vyčíst polohu kopytní kosti.

​

Pro srovnání můžeme uvést, že spodní plocha kopytní kosti je lidské chodidlo a rohové pouzdro kopyta je pro koně to stejné, jako je pro člověka bota. Správnou úpravou rohového pouzdra, které neustále narůstá kolem kopytní kosti jako lidský nehet, může podkovář zabezpečit, že se bude kůň pohybovat jako sportovec v adidaskách. Při špatném odhadu polohy kopytní kosti může jednou úpravou kopyta přivodit naprostou disbalanci končetiny a pohyb koně se stane utrpením, stejně jako například pro člověka v lyžařských botách. Představu o poloze kopytní kosti si musí podkováři budovat již od začátku studia a je důležitá především u nejvyšší kvalifikace podkovář specialista, jehož úkolem je především řešení problémů končetin. Ze zkušeností víme, že většinu problémů koňských končetin je možné vyřešit pomocí vzájemné rovnováhy kopytní kosti a rohového pouzdra.