Měník - 20.10.2024
Měník - 19.10.2024
Měník - 22.09.2024
Měník - 21.09.2024
PODKOVÁŘSKÁ UČEBNÍ PRAXE PRAKTICKÉ PODKOVÁNÍ KOPYT
Měník - 20.09.2024
PODKOVÁŘSKÁ UČEBNÍ PRAXE PRAKTICKÉ PODKOVÁNÍ KOPYT
Měník - 27.08.2024
Měník - 25.08.2024
Měník - 24.08.2023
PODKOVÁŘSKÁ UČEBNÍ PRAXE PRAKTICKÉ PODKOVÁNÍ KOPYT
Měník - 25.07.2024
Měník - 07.07.2024
Měník - 06.07.2023
PODKOVÁŘSKÁ UČEBNÍ PRAXE PRAKTICKÉ PODKOVÁNÍ KOPYT
Měník - 05.07.2024
Měník - 30.06.2024
Měník - 29.06.2023
NA TÉMA : KONČETINY HŘÍBAT
Dr. HANS CASTELIJNS, DVM
z Itálie
21.-23.6.2024
Jezdecké centrum Zduchovice
Informace najdete na stránkách www.podkovari.com
Měník - 04.05.2024
Měník - 05.05.2023
Podkovářská škola s.r.o. reprezentuje podkovářskou výuku zdravé fyziologické úpravy a podkování kopyt, čehož může být dosaženo pouze při podrobné znalosti anatomie a fyziologie koňské končetiny, při striktním dodržování a odborném využívání zásadních principů jako je přirozený úhel kopyta, respektování přirozené osy spěnky kopyta, lateromediální rovnováhy končetiny koně a další.
Hlavním cílem Podkovářské školy s.r.o. je kvalitní vzdělávání podkovářů v rámci rozvoje kvality podkovářského řemesla v České republice. Hlavní náplní jsou od roku 2010 dvouleté podkovářské kursy pro dospělé účastníky v rámci celoživotního vzdělávání, které svou náplní odpovídají Národní soustavy kvalifikací, konkrétně profesním kvalifikacím Pomocník podkováře (41-039-E), Europodkovář (41-031-H) a Podkovář specialista (41-040-M).
Přihlášení nových uchazečů do podkovářských kursů je možné pouze jednou ročně a to vždy v lednu daného roku. Délka kursu je 24 měsíců. Každý měsíc probíhají víkendové semináře s prezentacemi, výkladem teorie, praktickými ukázkami a cvičeními. Tento program je nutné doplnit provozní praxí se zkušenými podkováři (OSVČ) dle výběru a dohody.
Nový termín pro přihlášení do kursu pro rok 2025-2026 je do konce roku 2024.
V rámci Evropské unie vzniklo nové zařazení veškerých řemesel do Evropského rámce kvalifikací (EQF). I v České republice byly v rámci Národní soustavy kvalifikací vytvořeny pro jednotlivá povolání kvalifikační a hodnotící standardy, na podkladě, kterých vznikly i nové Rámcově vzdělávací programy pro školy a učiliště. Doposud byl pracovně zařazen podkovář pouze okrajově do černého řemesla zemědělských a uměleckých kovářů. V nové zemědělské soustavě našlo povolání podkovář svoji kategorii a bylo ustanoveno jako samostatné povolání. V současné době je možné získat vzdělání podkováře několika způsoby.........
.........více informací.........
ZÁVĚR PRÁVNÍHO STANOVISKA PO VYHODNOCENÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ PRO VÝKON PROFESE PODKOVÁŘE
Výkon profese Podkováře lze na území ČR vykonávat pouze na základě živnostenského oprávnění, a to jako řemeslnou živnost, za základě dosažení některé z profesních kvalifikací registrovaných v Národní soustavě kvalifikací, tj.:
-
Podkovář a zemědělský kovář (kód: 41-54-H/01) – učební obor
-
Podkovář (kód: 41-99-H/02) – učební obor
-
Europodkovář (kód: 41-031-H) – profesní kvalifikace
-
Podkovář specialista (kód: 41-040-M) – profesní kvalifikace
získaných na buď základě absolvování příslušného studijního oboru na střední škole či učilišti, nebo na základě složení zkoušky před autorizovanou osobou dle zákona č. 179/2006 Sb., zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání.
.........více informací o odpovědných zástupcích atd......
Bosonožství, bosý trim, mustang trim a další názvy lze shrnout pod název jednotný, a to je úprava bosých kopyt jednoduše korektura kopyt. Chovatel či majitel koně je dnes zejména prostřednictvím sociálních sítí a internetu doslova bombardován různými názory na to, zda koně podkovat či ponechat jeho kopyta bosá. Výsledkem je velký zmatek mezi mnoha nezkušenými klienty, kteří najednou obhajují návrat k „přirozené“ korektuře a k přirozenému životu a vůbec si neuvědomují, že jsme již dávno změnili všechny přirozené charakteristiky života a fyziologie jejich koní zavedením nutného ustájení, podestýlek, nošení či tahání břemen, sportovních výkonů, umělých povrchů, speciálních krmiv, šlechtění pro výkon a další. Ruku v ruce se tím se také v průběhu času změnil růst a především opotřebení rohoviny kopyta. Úprava bosých kopyt, každodenní péče o ně a samozřejmě i podkování, se stávají nevyhnutnými v mnoha situacích tisícileté domestikace.
Práce podkováře začíná už u narozených hříbat, kdy včasnou a kvalitní úpravou bosých kopýtek přímo ovlivňuje jeho vývoj a zdraví končetin v jeho dospělosti. Může svou kvalitní prací poskytnout mnoha hříbatům s angulárními nebo flexními deformitami končetin šanci na komfortní bezbolestný život, nebo na atletickou kariéru v budoucnu. V této době je schopen pozitivně ovlivnit zdraví a normální funkce kopyta, způsob došlapu, rovnováhu nesení hmotnosti koně končetinami, pravidelnost trvání jednotlivých fází kroku a další parametry, které jsou přímo ovlivněny pravidelnou a kvalitně provedenou korekturou.
V ČR je jistě převážný počet koní, kteří tráví život bosí a také velký počet koní, kteří pro svou práci potřebují podkování. Obě strany mohou žít plnohodnotný život. Obě strany však potřebují zkušeného a vzdělaného podkováře, který dobře odvádí svou práci, umí upravit kopyto bosé pravidelné i nepravidelné, zdravé i nemocné. Každý podkovář ve své praxi denně ošetří a upraví bosá kopyta mnoha koní a hříbat. Komunikuje přitom s majiteli, nebo chovateli koní a veterinárním lékařem v zájmu získání uceleného obrazu o využití ošetřovaných koní. Podkovářství totiž nezahrnuje pouze podkování koní. Podkovář se musí na základě informací o koni (plemeno, věk, způsob využívání, povrch, po kterém se kůň nejčastěji pohybuje, vyhodnocení stávajícího stavu kopyt a další…), které má k dispozici, správně rozhodnout, kdy už je pro koně vhodné podkování. Úprava bosých kopyt je největší část vzdělání dobrého podkováře a vyžaduje kompletní znalost podiatrie, která zahrnuje anatomii koně a především distální části končetin, fyziologii a biomechaniku, spolu s podkovářstvím aplikovaným na kopyto.
Podle zákonů ČR může ošetřovat a upravovat bosá kopyta nebo je podkovávat pouze státem zkoušený podkovář. Výkon profese Podkováře lze na území ČR vykonávat pouze na základě živnostenského oprávnění, a to jako řemeslnou živnost, za základě dosažení některé z profesních kvalifikací registrovaných v Národní soustavě kvalifikací, tj.:
Podkovář a zemědělský kovář (kód: 41-54-H/01) – učební obor
Podkovář (kód: 41-99-H/02) – učební obor
Europodkovář (kód: 41-031-H) – profesní kvalifikace
Podkovář specialista (kód: 41-040-M) – profesní kvalifikace
získaných na buď základě absolvování příslušného studijního oboru na střední škole či učilišti, nebo na základě složení zkoušky před autorizovanou osobou dle zákona č. 179/2006 Sb., zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Při výkonu profese Podkováře je dále nutno dodržovat ust. zák. 246/1992 na ochranu zvířat proti týrání. Všechny ostatní pokusy o získání oprávnění na úpravu kopyt jsou pouze obcházením zákonů a neschopností se toto náročné řemeslo naučit.
V případě provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce, musí tento splňovat výše uvedenou odbornou způsobilost, přičemž podnikatel je povinen zajistit jeho účast při provozování živnosti v potřebném rozsahu a musí s ním být v odpovídajícím smluvním vztahu. To znamená, že bez přítomnosti podkováře jako odpovědného zástupce nesmí člověk bez uvedené kvalifikace na kopyta sahat.
Významným faktem je skutečnost, že na stav kopyt a hlavně opotřebení rohoviny má rozhodující vliv prostředí, ve kterém se kůň pohybuje. Potvrzuje to naprosto jasně studie prof. Dr. Chrise C Pollita, BVSc, PhD a jeho týmu. Tvar kopyta mustanga je dán prostředím amerických stepí a rozhodně nemohou mít stejná kopyta koně českého teplokrevníka a už vůbec ne koně importovaní z Německa, Belgie, nebo Holandska. Z toho logicky vyplývá, že metodu úpravy kopyt mustang trim je možné v našich podmínkách aplikovat pouze na skupinu asi 8% quarter a paint horse z celkového počtu koní v ČR. Většina těchto koní se již v česku narodila a kopyta se přizpůsobila místním podmínkám a proto je pro ně mustang trim bezpředmětný. Potom si tedy novodobí „trimmeři“ vymýšlejí různé teorie, proč tímto způsobem upravovat i kopyta českého teplokrevníka a dalších plemen, protože by jinak byli bez práce.
Všechny zainteresované osoby v péči o koně by si měly uvědomit, že nejdůležitějším ukazatelem při péči o kopyta je jejich pohoda a bezbolestný život. Kůň kulhající po bosém trimu, nebo po podkování podkovářem je rozhodně špatnou vizitkou provedené práce, a nejenom kopytář nebo podkovář, ale i majitel koně by se měl nad tím zamyslet. Kůň si totiž nemůže vybrat kdo mu bude upravovat kopyta, a tak za kulhajícího koně nese i jeho majitel svůj podíl.